Tajemné stříbro

Svět spotřebuje více stříbra, než se ho vytěží. Stříbro je natolik podhodnoceno, že po dalším krachu systému papírových peněz se jeho cena může vyšplhat až na pětisetnásobek.

Stříbro se těží přibližně od roku 5000 př. n. l. První stříbrné doly jsou doloženy v blízkosti Athén. Dnes pochází většina stříbra z Peru, Mexika a Číny. Největší provozovatelé stříbrných dolů jsou však v Kanadě.

Těžba se v průběhu staletí zefektivňovala, a to především na konci 19. století. Protože však mince ztrácely svůj význam a stříbrný standard pomalu ustupoval zlatému, cena ušlechtilého kovu dramaticky poklesla.

Zlato bylo stále oblíbenější a dražší. Na stříbro jako investici se již nebral ohled a po tunách zapadalo prachem. Celá staletí dodržovaly mnohé státy pevně určený směnný kurz v poměru přibližně 15 uncí stříbra za unci zlata. Předpokládalo se totiž, že se oba kovy vyskytují v zemské kůře zhruba v tomto poměru. V roce 1920 se však za unci zlata muselo jako protihodnotu zaplatit sto uncí stříbra. Ale pak došlo ke zvratu!

Při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbro. Bylo a je nejlepším elektrickým i tepelným vodičem. Je to materiál, který nejlépe odráží světlo. Funguje jako vynikající mazadlo a je všestranně použitelné, i jako katalyzátor. Kromě průmyslu se stříbro používá ve velkém i v medicínsko-technické oblasti. Tak se z něho zase stala jedna z nejdůležitějších surovin. Zlato nenašlo kvůli vysoké ceně nikdy větší průmyslové uplatnění. Jen proto, že stříbro bylo na konci 19. století tak levné, se mohl z něho stát nenahraditelný a nepostradatelný průmyslový kov.

Bylo natolik nepostradatelné, že se brzy zpracovaly nejen jeho veškeré skladové zásoby, ale i těžba začala znovu přinášet zisk. Ve 20. století se každá vytěžená unce rychle dočkala zpracování.

Ve čtyřicátých letech se na zemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, z čehož polovina byla v držení americké vlády. Pro srovnání existovala přibližně jedna miliarda uncí zlata. Po osmdesáti letech vysoké spotřeby stříbra se karta obrátila. Nyní se na povrchu nachází mnohem více zlata. Zatímco se stříbra zpracovává v celé řadě výrobků (a následně se pak většinou vyhodí), ke ztrátám zlata téměř nedochází – stále dokola se přetavuje a obrábí.

Hrubým odhadem je celosvětově nyní k dispozici pětkrát více zlata než stříbra. Zásoby stříbra klesly z deseti miliard uncí v roce 1940 pod dnešní jednu miliardu. Zásoby zlata, včetně šperků, stouply z jedné miliardy v roce 1940 na dnešních pět miliard uncí – údaje vycházejí z všeobecně uznávaných zdrojů World Global Councils (Světová rada pro zlato). Americká vláda, největší vlastník stříbra s pěti miliardami uncí v roce 1940, dnes již nevlastní žádné stříbro.

Cena ušlechtilého kovu v posledních desetiletích nezadržitelně stoupala, avšak tak pomalu, že si toho veřejnost ani nevšimla.

Stříbro plní dvě role: je základním průmyslovým kovem a je i historicky ukotvenou a jako investice žádanou hodnotou. Žádný jiný materiál se mu v tomto ohledu neblíží. Jinak řečeno: stříbro je cennější a vzácnější než zlato. Vlastně by dnes mělo být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr. Stojí však pouhou pětasedmdesátinu!

Jak je to možné? Inu, s cenami stříbra a zlata očividně již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují také silverfixing a goldfixing (stanovení cen stříbra a zlata). Uměle jsou drženy nízko, a to z jednoho jediného důvodu: kvůli zamaskování toho, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost dolaru.

Dnešní globální systém nekrytých papírových peněz se nezakládá na ničem jiném než na důvěře a naději, že dluhy budou jednoho dne splaceny. Jediné, co by mohlo touto důvěrou, a také samotnými základy moderního finančního systému, vážně otřást, je (zejména prudký) vzestup cen zlata a stříbra v amerických dolarech.

Proč? Zlato a stříbro mají v zásadě stále tutéž hodnotu, a tím pádem i nezměněnou kupní sílu. Když stoupne jejich cena, znamená to, že hodnota dolaru (v němž se od Bretton Woods musí s oběma kovy obchodovat) klesá, a následně se za unci musí zaplatit stále více. Jak to tedy bankéři dělají? Jak drží ceny stříbra při zemi? Čtěte článek Manipulace s cenami stříbra>>