Proč máme chápat rozdíl mezi penězi a měnou? Není to jen jiné slovo pro stejnou věc?
Mnoho lidí si myslí, že měna jsou peníze. Koruny, dolary, eura jsou měna, prostředek směny, který můžeme použít ke koupi něčeho, co má hodnotu, co považujeme za aktivum.
Slovo měna je v angličtině odvozeno od slova proud (currency – měna, current – proud). Proud se udržuje v pohybu. Ale měna sama o sobě nemá hodnotu, je to prostředek směny jednoho aktiva na druhé.
Na rozdíl od měny mají peníze, skutečné peníze, hodnotu samy o sobě. Peníze jsou i měnou v tom smyslu, že se dají použít ke koupi jiných věcí, které mají hodnotu. Papírová bankovka představuje hodnotu, která bývala uložena někde jinde (např. jako zlato v bance), ale nyní nejsou bankovky (měna) podložené hodnotou, nejsou ničím kryté. Vláda prostřednictvím centrální banky dává do oběhu měnu podle svého rozhodnutí a nazývá se to fiskální politikou.
V důsledku fiskální politiky, přidáváním další měny do oběhu, se „reálná hodnota“, tedy to, co si za měnu můžeme koupit, stále snižuje.
Můžeme vidět, jak se v důsledku navyšování měnové zásoby snižovala hodnota amerického dolaru.
Co to pro nás znamená? Pokud si člověk odložil 100 000 nebo 1 milion korun (v případě USA částku v dolarech), tak za několik let si mohl reálně pořídit jen zlomek toho, co před 10 lety, kdy si svou částku odložil „aby si ji v budoucnu mohl užít“.
A jak se v průběhu času chovají skutečné peníze?
Moudré investování do zlata a stříbra může ochránit hodnotu majetku v průběhu času, obzvlášť v krizích si tyto kovy udrží a dokonce zvýší svou hodnotu. Když inflace, či hyperinflace nenávratně ukrajuje reálnou koupěschopnost měn, zlato a stříbro zůstávají skutečnými penězi. Jsou uchovatelem hodnoty napříč časem, jsou přenosné, dělitelné, trvalé.
